Informace - šneci
Oblovka žravá
Oblovka žravá patří mezi největší suchozemské plže. Její ulita dorůstá délky až 20 cm, průměrně však kolem 12 cm.
Dožívá se 5 - 7 let, v zajetí do 10 let. Pohybuje se pomocí svalnaté nohy. Zimě se brání zahrabáním až do hloubky 20cm.
Oblovky, stejně jako ostatní hlemýždi, jsou hermafrodité. Což znamená, že každý jedinec má jak samčí, tak samičí pohlavní orgány.
Achatiny se poslední dobou chovají čím dál víc, a to jako domácí mazlíčci. Pro chov achatin je vhodné terárium nebo plastový box. Jako podestýlku do dané ubikace lze použít: Lisovaný kokosový substrát ( Kokosovou drť ) nebo listovou hrabanku z lesa. V žádném případě se nedoporučuje dávat do ubikace kameny, protože se ulita o ně může poškodit.
Krmení
- ovoce - hroznové víno, jablko, hruška, švestka, malina, jahoda, ostružina, meloun, broskev, meruňka, třešeň, banán, litchi, ananas, papája atd..
- zelenina - salát, okurka, mrkev (pokud možno nastrouhaná),kopr, petržel, pórek, čínské zelí atd.
- byliny - smetánka (tj. pampeliška), jitrocel, jetel
( Jen nesmí jíst rajče a citrusové plody ).
Jantarka obecná
Jantarka obecná, Succinea putris je druh suchozemského plže z čeledi jantarkovití. Má průsvitnou, jantarově žlutou ulitu se 3-4 závity.
Rozšíření: Evropa, ...
Biotop: vlhké biotopy. Je typickým druhem vlhkých bylinných porostů. Nachází se často v blízkosti vody.
Česko - málo dotčený
Nizozemsko
Parazité: motolice podivná Leucochloridium macrostomum Ta způsobí jantarce silně zbytnělá tykadla. . Pro tyto červy je jantarka mezihostitel. Konečným hostitelem jsou zpěvní ptáci, v jejichž střevech červi posléze žijí. Průměrný věk jantarky je dva roky.
Ze stejné čeledi se v Česku vyskytuje např. jantarka úhledná (Oxyloma elegans), která je více vázána na vodu.
Sklovnatka rudá
Sklovatka rudá (Daudebardia rufa) je druh suchozemského plže z čeledi Oxychilidae patřící mezi tzv. poloslimáky.
Dožívá se přibližně dvou let.
Tělo má dlouhé 16-20 mm. Tělo má modrošedou barvu.
Ulita je velmi malá, zakrnělá, lesklá, velká asi 2 mm. Vzhledem ke své velikosti se do ní plž nemůže zatáhnout. Je rozšířena ve střední a jižní Evropě (např. Bulharsko, Česko, Slovensko, Ukrajina a další), ve Švýcarsku a Bavorsku je považována za ohrožený druh.
Vyskytuje se převážně pod kameny, v horských a podhorských lesích, poblíž vody.
Páskovka keřová
Páskovka keřová (Cepaea hortensis) je běžný druh suchozemského plže s žlutou, nebo s naoranžovělou ulitou s hnědými pruhy.
Řadí se do čeledi hlemýžďovití (Helicidae).
Vyskytuje se v křovinách, vlhčích listnatých či smíšených lesích .
Rozšíření zasahuje země střední a západní Evropy, dále i severovýchodní Španělsko, Pyreneje, západní Karpaty, Norsko a Island.
Ulita má zploštělý tvar. Šířka obústí je většinou o něco málo menší než výška. Najít dva shodně zbarvené jedince je téměř nemožné. Vyskytuje se v mnoha barevných variantách.
U některých jedinců mohou některé pásky chybět nebo splývat dohromady.
Obústí má ale vždy bílé.
- Trávicí soustava: ústa s pilníkovitou chitinovou destičkou (radula), hltan, jícen, žaludek, střevo, slinivkojaterní žláza
- Dýchací soustava: plicní vak (součást pláště)
- Vylučovací soustava: metanefridie
- Cévní soustava: otevřená, srdce (1 komora a 1 předsíň), namodralá krev (měď)
- Nervová soustava: uzlinová
- Pohlavní soustava: přímý vývoj, hermafrodité
Hlemýžď zahradní
Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) je druh suchozemského plže. Je čeledi hlemýžďovití. Měří 40 - 50 mm je tak největší ulitnatý plž v Česku.
Má žlutohnědou schránku s tmavými pásky.
Dožívá se přibližně šesti let, v zajetí ale až deset.
Vyskytuje se v křovinách a hájích, ale často i v zahradách. Zimu přečkává v půdě. Pohybuje se maximální rychlostí 6 m/h.
Hlemýžď zahradní má kulovitou pravotočivou (levotočivost je rarita) ulitu z uhličitanu vápenatého. širokou 32-50 mm a vysokou 30-50 mm.
Tělo je však dlouhé asi 10 cm. Základní stavba těla je stejná jako u ostatních stopkookých plžů.
Hlava nese 2 páry tykadel. Delší pár nese oči a kratší pár je orgánem čichu a hmatu.
Vnitřní orgány jsou uloženy v útrobním vaku v ulitě.
- Živí se rostlinami, které ukusuje pomocí raduly. Denně zkonzumuje tolik potravy, kolik sám váží. Dokáže trávit celulózu.
- Hlemýžď je hermafrodit, vývoj je přímý. Dožívá se pěti až sedmi let. V některých zemích slouží jako potrava člověka. Hlemýžď zahradní žije na vlhkých a stinných místech v trávě, v křoví, na okrajích lesů. Objevuje se také na zahradách (někdy považovaný za škůdce).
Jantarka úhledná
Jantarka úhledná Oxyloma elegans je druh suchozemského plže z čeledi jantarkovití.
Rozšíření: Evropa, ...
Biotop: vlhké biotopy.
Česko - téměř ohrožený
Nizozemsko - není
Rusko - Sverdlovská oblast